Duogábealde gullojit ođđa guovtte mánnosaš olbmoža jienat. Ovddabealde láhttis dánssoda golmma jahkásaš ođđa stuorraoabbá. Eadni Saia ja áhčči Jovna leaba aiddo dahkan váttis mearrádusaid vai máná guovttos beasašeigga sámi mánáidgárdái.
Govven: Máinnas @mainnas
Saia Stueng (NSR’a organisatoralaš nubbijođiheaddji) lea sámi girječálli, ja eai gávdno nu máŋga. Sus lea master sámegielas ja son lea máŋga eksámena váldán dan botta go nuppádis lei áhpeheapme, seammás go lei oahpaheaddjin olles virggis Sámi joatkkaskuvllas Kárášjogas gitta dassái go válddii eadnevirgelobi. Son lea maid áŋgiris politihkkár.
Politihkkárat ohcet vástádusa dasa mo sáhttá eanet ássiid háhkat go Saia. Sus lea ollu gelbbolašvuohta, ja sus leat mánát mat leat sámi báikegottiid ja ássama boahtteáigi. Ja Saia lea aktiivvalaččat válljen ássat gilis ovdal gávpogis.
Áhčči ii leat makkárge amas almmái NSR-oktavuođas. Jovna Vars Smuk lea boazodoalli Vuonnabađas, Unjárggas ja lea dál áirras Sámedikkis. Son searvá fas válggaide ja lea NSR-listtus 2. Evttohas Nuortaguovllu válgabiirres.
– Munnos leat gáibádusat mánáidgárdái gos munno mánát galget hui olu áiggi geavahit, dadjaba Saia ja Jovna. Sámegiella lea vuođđoášši min bearrašis. Mii diehtit man hearkkes dilis sámegiella lea, ja dat mielddisbuktá ahte vuoruhetne dan hui ollu, čilgeba.
Lei beahttašupmi go eat ožžon saji sámi ossodahkii go ásaimet Unjárggas.
– Dát hirpmástuhtii mu, dadjá Saia, guhte dalle barggai sámegieloahpaheaddjin gielddas. Nu mo mun dieđán de leat unnán sámegieloahpaheaddjit, ja danne lea imaš ahte gielddas ii leat rekruterendoaibman fállat sámi mánáidgárdesaji sámegieloahpaheaddjái, dadjá Saia.
Šaddá jođánit hástaleaddji, go olu gielddat eai jurddaš ahte sámi giellaáŋgiruššan ferte leat ollislaš ja guhkesáigge áigumuš. Sii rahčet fidnemis sámegieloahpaheddjiid, geaidda leat olu bargofálaldagat, ja dat eai nákce sihkkarastit doarvái mánáidgárdesajiid. Dalle šaddá jođánit hui hástaleaddji, ja váilot álo sihke olmmošlaš návccat ja kapasitehta. Dát ii čuoza dušše sámi mánáide ja bearrašiidda, muhto dat lea maid hástalussan sámi servodahkii. Mii leat sorjavaččat ahte sámi mánáide fállojuvvojit mánáidgárdesajit ja oahppu, ja sámi servodat dárbbaša olbmuid main gelbbolašvuohta ja bargonávccat.
– Geahččaleimme vuos mánnágeahčči bálkkáhit, muhto dađistaga šattaime mearrádusa dahkat, ja boađus lei ahte Saia fárrii Kárášjohkii vai mánnái lea sámi mánáidgárdesadji, muitala Jovna. Jovnna bargosadji lea meahcci, ja dat mielddisbuktá ahte gaskkohagaid lea olu bargu ja eará háviid unnit. Dan láhkai lea vejolaš heivehit bearašeallima Kárášjogas ja barggu Unjárggas.
Moai letne oalle sihkkarat ahte eambbosat livčče fárren ruoktot fas maŋŋá skuvllaid jus livčče fállojuvvon buorre, dorvvolaš ja nuvttá mánáidgárdesadji
– Nu dat ferte šaddat justa dál, dadjá Jovna. Mun oaivvildan ahte gielddat, stáhtahálddašeaddjit, Máhttodepartemeanta, Gielddaid guovddášsearvi, universitehtat ja Sámediggi galggašedje ovttasbargat ja bidjat johtui stuorát rekruterenprográmma sihke sámi mánáidgárdebargiid ja sámegieloahpaheddjiid háhkama várás, joatká Jovna, guhte dáhttu áŋgiruššat ahte sámegiella vuoruhuvvošii eanet gielddas.
Káffe čoaskkui. Uhcaoabbá ii vuordde, vaikko man áŋgiris váhnemat livččii. Dán bearrašis leat dagut ja sánit lahkalaga. Soai leaba dihtomielalaš válljema dahkan mánáideaskka boahtteáiggi várás. Vai eambbosat vel dagašedje dan de ferte dahkkot bargu guhkesáiggi áigumušain.
– Moai gal dieđus liikojetne jurdagii ahte mánáidgárdi galggašii nuvttá, moddjába Saia ja Jovna. Das livččii stuorra váikkuhus ja sáhttá leat čoavddus ahte boahtteáiggis ge leat sámegiela giellaguoddit, joatká Saia.
– Dat gal lei okta dain buoremus evttohasain man guovllulávdegoddi buvttii. Moai letne oalle sihkkarat ahte eambbosat livčče fárren ruoktot fas maŋŋá skuvllaid jus livčče fállojuvvon buorre, dorvvolaš ja nuvttá mánáidgárdesadji, loahpaheaba Saia ja Jovna.