Vuorut sámegieloahpahusa!

Čállán: Anja Johnsen Thonhaugen, Norgga Sámiid Riikkasearvvi 3.evttohas Davveguovllu válgabiirres

Giella lea okta sámi kultuvrra ja servodaga geađgejulggiin. Gielat guddet fárusteaset árbevieruideamet, gelbbolašvuođamat ja árvvuideamet. Gielat leat okta dain deháleamos osiin min servodagas, ja seammás dat mii lea garrasepmosat váikkuhuvvon dáruiduhttinpolitihkas. Dát lea čiekŋalis háviid sárgen, muhto ain gávdno doaivva ja leat olu doaimmat maid sáhttá johtui bidjat!

Eanet sámi mánáidgárdesajit!

Sámi mánáidgárddit leat deháleamos eaŋkildoaibma mainna sihkkarastit, seailluhit ja ealáskahttit sámegiela ja kultuvrra. Mánáidgárdi addá mánáide vejolašvuođa oahpásmuvvat iežamet ja earáid girjás kultuvrrain, ja doppe mánát ovdánahttet vuhtiiváldima ja oktasašvuođadovddu olles sámi girjáivuhtii.

NSR lea duhtavaš go mii leat ráhkadan šiehtadusa Romssa suohkanin ásahit sámi mánáidgárdedáhkádusa

Danne lea NSR hui duđavaš go dál lea ráhkaduvvon šiehtadus Romssa suohkanin ásahit sámi mánáidgárdedáhkádusa – mas suohkan dáhkida saji sámi mánáidgárdái, dahje sámi ossodahkii dárogielat mánáidgárddiide daidda sámi bearrašiidda mat dan dáhttot. Mii sávvat ahte eanet suohkanat čuovvulit Romssa ja dáhkidit sámi mánáidgárdesajiid.

Seammás mii diehtit ahte dárbbašuvvojit eanet sámi mánáidgárddit ja mánáidgárdesajit miehtá riikka. Go Suoidnemánu bokte geahččá, de ledje 23 sámi mánáidgárddi Norggas. Sápmi lea viiddis, de jus buot sámi mánát galget beassat sámi mánáidgárddiide, de dárbbašit olu eanet mánáidgárddiid.

Sámegieloahpahus skuvllas ja rávisolbmuide!

Mánáin ja nuorain lea dál vuoigatvuohta sámegieloahpahussii sihke vuođđu- ja joatkkaskuvllas – beroškeahttá gos ásset. Jus ii sáhte fállat oahpahusa báikki alde de galgá láhčit dili gáiddusoahpahussii.

Mo galggat gáibidit juoidá man it dieđe dus lea riekti gáibidit?

Vaikko dát vuoigatvuohta lea sajis, de lea máŋgii čájehuvvon ahte lea váttis dan gáibidit. Skuvllat dáhttot ruđa seastit ja eai dovdda lágaid. Dasa lassin eai leat buohkat geat dihtet dáid vuoigatvuođaid birra. Mo sáhtát gáibidit juoidá, jus it dieđe dus livččii riekti dasa? Vuoigatvuođat fertejit eanet čalmmustahttojuvvot ja skuvllat fertejit dovdat iežaset lágas mearriduvvon ovddasvástádusa!

Olu rávisolbmot háliidit giela oahppat, muhto oahpponeavvut mat gávdnojit leat boarrásat. Gávdnojit dološmállet digitála vuogádagat, gávdnojit reivvestallankurssat ja CD-kurssat. Dát gal leat iešalddis buorit, muhto mii dárbbašit eanet ja ođastuvvon oahpponeavvuid. Jus rávisolbmot lihkostuvvet giela oahppamis, de sii sáhttet maid álkibut addit giela viidásit iežaset mánáide. Sámegieloahpahus rávisolbmuide ferte nannejuvvot ja buoriduvvot; fertejit gávdnot buorit, álkes, digitála reaiddut, ja mii dárbbašat eanet arenaid gos beassat deaivvadit ja sámástallat!

Lea maid dehálaš ahte sidjiide guđiin lea sámegiella eatnigiellan fállojuvvojit dehálaš almmolaš bálvalusat iežaset gillii. Dát gusto earenoamážit dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalussii. Go lea dilis mas dárbbaša dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid de lea dehálaš oažžut dieđuid iežas gillii, vai sihkkarastá sihke oadjebasvuođa ja olmmošárvvu juohkehažžii.

Loahpas háliidan loktet sámi sisdoalu dehálašvuođa: sihke filmmain, ráidduin, podkasttain, magasiinnain ja girjjiin. Mađe eanet olahanmuttus ja oidnosis gielat leat, dađi álkit šaddá oahppat ja bisuhit gielaid. Almmolašvuođas lea maid ovddasvástádus čalmmustahttit sámegiela, nu mo galbemiin, diehtojuohkimis ja eará báikkiin gos dan sáhttá dahkat. Mađi eanet sámegiella oidno, dađi buoret lea oahppamii ja identitehtadovdui.

Norga barggai badjel 100 jagi sámiid assimileremiin. Dál gáibiduvvo seamma nanu áŋgiruššan sámevuođa huksemii!

Dál lea almmolaš guoddu ahte Norgga stáhta lea huksejuvvon guovtti álbmoga eatnamiid ala: sámiid ja dážaid. Goappaš álbmogiin lea riekti ovdánahttit iežaset kultuvrraid ja servodateallimiid – muhto aŋkke eai leat mis seammá reaiddut dasa.

Norgga stáhta barggai badjel 100 jagi aktiivvalaš assimileremiin, go dáhtto sámiid assimileret dáža servodahkii. Dál gáibiduvvo seamma nanu áŋgiruššan hukset sámevuođa fas!