Nanu ja máŋggabealát NSR listu Ávjovári válgabires!

–  Mun lean hui duhtavaš listtuin. Lea listu mas máŋga nanu ja nuorra politihkkára, muhto maiddái hárjánan politihkkárat main ollu gelbbolašvuohta, dadjá Ragnhild Nystad, NSR válgastivrra jođiheaddji Ávjovári válgabires.

Dát servet válggaide NSR ovddas Ávjovári válgabires:

1. Áilen Nigá Máhtte / Mathis Nilsen Eira (1949) Kárášjohka/Karasjok
2. Oskála Mákreda Ristiinna Márjjá Maren / Maren Benedicte Nystad Storslett (1996) Guovdageaidnu/Kautokeino
3. Sandra Andersen Eira (1986) Porsáŋgo/Porsanger
4. Nils Johan Nango (1956) Máze
5. Ol-Johan Gaup (1986) Guovdageaidnu/Kautokeino
6. Else Marit Sarre (1975) Porsáŋgo/Porsanger
7. Elle Nystad (1999) Kárášjohka/Karasjok
8. Johan Anders Somby (1960) Guovdageaidnu( Máze)/Kautokeino (Masi)
9. Jan Henrik Hætta (1961) Porsáŋgo/Porsanger
10. Sara Márjá Magga (1974) Guovdageaidnu/Kautokeino
11. Nils Jovnna Gaup Grønmo (1994) Kárášjohka/Karasjok
12. Saia Skoglund
13. Viktoria Daae (1969) Porsáŋgo/Porsanger
14. Aili Keskitalo (1968) Guovdageaidnu/Kautokeino

Sihke ođđa ja hárjánan politihkkarat

Njunuševttohasas Áilen-Nigá Máhtes lea guhkesáigge politihkalaš hárjáneapmi ja leamaš Sámediggeáirras gitta 2009 rájes. Son lea boazodoalli ja ássá Kárášjogas. Eira lea áŋgiruššan politihkalaččat eanaš eallima ja son buktá nanu gelbbolašvuođa ja máhtu NSR Sámediggejovkui.

– Leat olu dehálaš áššit maiguin bargat boahtte áigodaga, ja mus lea bargomokta ođđa áigodahkii Sámedikkis. Boazodoalloláhkalávdegotti bargu galgá čuovvuluvvot, duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna galgá čuovvuluvvot ja giđđalodden Guovdageainnus ge berre dál sajáiduvvat, dadjá Áilen Nigá Máhtte/Mathis Nilsen Eira.

Buoremus innovašuvdna lea vuođuštuvvon árbemáhttui ja iežamet árbevieruide. Mun oaivvildan ahte eai leat diein vuostálasvuođat muhto ahte mii gávnnadit nu mo oaidnit máŋggain sámi fitnodagain.

Nubbin listtus lea Maren Benedicte Nystad Storslett, guhte vaikko lea nuorra lea geargan čohkket olu politihkalaš hárjáneami. Son lea jođihan NSR nuoraidlávdegotti 2018 rájes ja gieskat válljejuvvui riikkačoahkkimis joatkit dán doaimmas. Maren lea bajásšaddan Guovdageainnus muhto sus leat nanu čanastagat sihke Kárášjohkii ja Ráisái. Dál lea gárvemin iežas bachelora jođiheamis, innovašuvnnas ja márkanis.

– Buoremus innovašuvdna lea vuođuštuvvon árbemáhttui ja iežamet árbevieruide. Mun oaivvildan ahte eai leat diein vuostálasvuođat muhto ahte mii gávnnadit nu mo oaidnit máŋggain sámi fitnodagain. Sámedikkis lea guovddáš sajádat ovdánahttimis sámi boahtteáiggi ja danne lea dehálaš ahte maiddái nuorat leat ovddastuvvon. Mun doaivvun mun beasan leat okta dain, dadjá Maren Benedicte Nystad Storslett ja lasiha vel ahte duođaid illuda válgagižžui.

Stuorat earit riddofatnasiidda

Sandra Andersen Eira lea goalmmát evttohas listtus ja sus lea olu hárjáneapmi guolástusas ja lea maid dál geargamin iežas vuosttaš Sámediggeáigodagain. Dán áigái son lea guolásteaddji ja dearvvašvuođabargi seammás go studere paramedicain. Sandra ássá ja lea bajásšaddan Porsáŋggus ja sus lea gullevašvuohta sihke Kárášjohkii ja Guovdageidnui.

– Mun illudan ođđa válgagižžui ja lean hui giitevaš buot dan máhtus man lean fitnen dán Sámediggeáigodagas. Lea issoras dehálaš ahte mearrasámi geahččanguovlu oažžu saji Ávjovári bealis maiddái boahtte áigodaga! Mun háliidan ovttasbargat dain eará evttohasain ja erenoamážit Silje Karine Muotkain buvttehan dihtii vel nannosit guolástuspolitihka ovddideamis. Mun lean hui ilus go beasan válggaide searvat ovttas presideanttaevttohasain guđes lea nu govda gelbbolašvuohta ealáhusa birra. Mun áiggun earret eará bargat dan ovdii ahte earit riddofatnasiidda sihkkarastojuvvojit ja ahte mearrasámi servodagat fuolahuvvojit, loahpaha Sandra Andersen Eira.

Munnje lea dehálaš ahte maiddái fuomášit daid smávva gilážiid ja mun lean ilus go NSRas leat dihtomielalaš jurdagat mat giliin boktet doaivaga boahtteáigái.

Njealját sajis lea Mázelaš Nils Johan Nango. Nango searvá vuohččan Sámediggeválggaide. Son studere dál Sámi Allaskuvllas ja lea olu bargan sámi gielain.

– Munnje lea dehálaš ahte maiddái fuomášit daid smávva gilážiid ja mun lean ilus go NSRas leat dihtomielalaš jurdagat mat giliin boktet doaivaga boahtteáigái. Mii fertet nannet ealáhusvejolašvuođaid giliin, muhto maiddái buot eará mii gullá buori árgabeaivái, dadjá Nils Johan Nango.