Min cealkámuš Duohtavuođa- ja Evttohkommišuvdnii

Evttohusat seanadanprosessii ja doaibmabijut 

Romssa Sámi Searvi ovddasta stuorimus sámi gávpotsuohkana, gos leat eanemus sámit čálihuvvon jienastuslohkui, ja gos leat sápmelaččat máŋgga guovlluin.

Mii ovddidit njeallje fáttá maidda gullet doaimmat, maid háliidit kommišuvnna ovddidit.

1. Sisabahkken lundui

Dál lea Romssa guovllus stuorra sisabahkken guovlluide mat leat dehálaččat sihke boazodollui ja maiddái olgodaddamii.

Ovdamearka lea ahte bieggaturbiinnat mat leat Vilgesváris ja Ruksesváris Sálliris Romssa suohkanis, leat dahkan váttisvuođaid boazodollui go dat leat huksejuvvon dehálaš guohtumiidda. Siida váillaha maiddái ahte stáhta eiseválddit váldet ovddasvástádusa čuovvut mielde ahte eavttut čuvvojuvvojit. Dál lea buot ovddasvástádus boazodoalus.

Seammasullasaš váttisvuođat leat Fakken-guovllus Vánjás, gosa áigot cegget vel eanet ja beali stuorit bieggaturbiinnaid go dat mat leat doppe dál. Dát leat dušše guokte dan máŋgga bieggafápmoprošeavttas mat leat Romssa fylkka boazodoalloguovlluin. Nubbin sisabahkkenovdamearkan leat buot guollebiebmanrusttegat min vuonain.

Goalmmát ovdamearka lea Rávdnjemuotkkis Sálliris. Bárisáigge 70 badjeolbmos lei geasseorohat doppe, ovdalgo sis váldojuvvojedje eret guohtumiid Norgga beale ráji. Sii fertejedje guođđit 15 orrungoađi, ja doppe leat velge duktásajit. Investorat lea máŋga jagi bargan dohko hukset alpiidna- ja bartagili, Arctic Center. Dakkár rusttet mearkkaša privatiserema, ja ovttas gullevaš infrastruktuvrrain, dát dahká stuorra sisabahkkemin. Dakkár huksen bilida maid máŋgga kulturmuittu mat čájehit sámi orruma.

Doaibmabidju: 

• Luonddu billisteapmi ferte ráddjejuvvot ja galgá leat duođalaš konsultašuvnnat sámi berošteddjiiguin.

Dás mii mannat lunddolaččat čuovvovaš áššái:

2. Čielggadit rivttiid eatnamiidda ja čáziide 

Riekti stáhta eatnamiidda ii leat velge čielgaduvvon Romssas ja Nordlánddas eaige lullisámi guovlluin. Dát váikkuha sámi álbmogii. Lea dehálaš bidjat johtui barggu duođaštit sámi rivttiid dáin guovlluin.

Eiseválddit dáhttot ásahit Várrelága Romssas ja Nordlánddas, muhto mii oaivvildit ahte Várreláhka ii heive sámi riekteipmárdussii.

Doaibmabidju: 

• Sámi vuoigatvuođaid lávdegotti II (SRU 2) čuovvuleapmi doaibmabidjun maid Kommišuvdna evttoha.

Mearrasámiid riekti guolásteapmái ferte dohkkehuvvot lága bokte. Dál Finnmárkoláhka nohká fiervvás. Mearrasámiid riekti guolásteapmái ii leat dohkkehuvvon lágas Finnmárkku lulábealdege.

Doaibmabidju: 

• Dál lea áigi geahčadit Kystfiskeutvalget evttohusa mearrasámi rivttiide – ja ahte dát maiddái galgá leat fámus mearrasámi guovlluin Finnmárkku lulábealde. 

3. Sámegielaid nannen

Sámi mánáin lea riekti lohkat sámegiela fágan skuvllas, muhto erenoamážit sii geat dáruiduhttima dihte eai leat beassan bajásšaddat sámegielain ruovttugiellan, dárbbašit ollu buoret fálaldaga go dat maid dál ožžot. 

• Dárbbašlaš lea sihkkarastit buori oahppomannolaga sámegielain, nu ahte ohppiid Oahppolága bokte ožžot rievtti gievrrat oahpahusmodeallaide go dál.
• Buoret oahppu sámi gielas ja kultuvrras galgá buot fidno- ja profešuvdnaohppuide, erenoamážit dearvvašvuođa- ja oahpaheaddjeohppuide, ja universitehta eará oahppoprográmmaide.
• Dasa lassin buot Norgga almmolaš bargit galget oažžut eanet máhtu sámi gielas ja kultuvrras.

• Oahppoláhka ferte maiddái duođaštit sámi ohppiid rievtti sámegiela oahpponeavvuide, seamma láhkai go lágas lea riekti oažžut oahpponeavvuid sihke girjedárogillii ja ođđadárogillii.
• Mii dárbbašit eanet sámegiel oahpaheddjiid sihke skuvlii ja mánáidgárddiide, ja universitehtat fertejit dán váldit duođas, omd. livččii vejolaš juolludanreivviin deattuhit sámegiela oahpuin.

4. Sámevaši vuosttaldit

Sámevašši lea velge stuorra váttisvuohta. Dat boahtá oidnosii bilkideami, leaikkasteami, roavva seaksakommentáraid ja mahkášjuoigama bokte. Juohke háve sápmelaččat leat namuhuvvon ođasáššis, de ihtet dievva vaššikommentárat. 

Dán ferte vuosttaldit máŋgga láhkai: 

• Buot oahppit skuvllas dárbbašit eanet dieđuid, ja dalle heive vuos addit oahpaheddjiide ja mánáidgárdeoahpaheddjiide eanet máhtu das mo sáhttá sámi fáttáid váldit mielde oahpahussii.
• Dárbbašlaš lea bargat rievdadit miellaguottuid doppe gos nuorat leat olggobeal skuvlaáiggi. Bargu maid Tromsø Idrettslag lea dahkan, lea buorre ovdamearka.
• Dárbbašlaš lea láhčit dili sámi deaivvadanbáikkiide, nugo sámi vissui, gos sámit besset deaivvadit ja leat rámis das ahte sis lea sámi duogáš, eaige dárbbaš vásihit vaši dahje dovdat unohassan geavahit gávtti dahje sámástit.

Loahpas áigut muittuhit konsultašuvdnalága.

• Konsultašuvdnariekti lea čállojuvvon lágas, ja lea dehálaš ahte guvllolaš ja báikkálaš eiseválddit váldet dan duođas, nu ahte mis šaddá dialoga eiseválddiiguin áššiin mat gusket sápmelaččaide. 

Mii sávvat didjiide lihku bargguin.