NSR listu Nuortaguovllu válgabiirres lea dál gárvvis

– Nuortaguovlu lea geográfalaččat viiddis biire mas ásset sihke badjeolbmot, johkasápmelaččat ja mearrasápmelaččat. Mii leat dál ráhkadan listtu mii fátmmasta biirre máŋggabealatvuođa buoremus lági mielde. Min listtus leat evttohasat miehtá válgabiireguovllu, máŋgga buolvvas ja sohkabeliid dáfus maid dássedeattus, lohka NSR nuortaguovllu válgabiirre válgastivrajođiheaddji, Jovna Vars Smuk.

Sii guđet leat NSRa listus Sámediggeválggaide Nuortaguovllus leat:

1. Beaska Niillas, Deatnu/Tana, 1982
2. Jovna Vars Smuk,  Unjárga/Nesseby, 1983
3. Arnhild Olsen Pak, Mátta-Várjjat/Sør-Varanger 1982
4. Tone Persen, Čáhcesuollu/Vadsø, 1969
5. Márjá-Liissá Partapuoli, Deatnu/Tana, 1990
6. Leif Pedersen, Davvesiida/Lebesby, 1969
7. Ellinor Skartland, Deatnu/Tana, 2002
8. Per Anders Store, Mátta-Várjjat/Sør-Varanger, 1987
9. Iris Egilsdatter Somby, Deatnu/Unjárga, 1979
10. Terje Lilleeng, Ánnejohka/Vestre Jakobselv, 1969

Máhccá fas Sámediggai

Njunuševttohas lea Beaska Niillas, duojár ja giellabargi Deanus. Oanehis bottu maŋŋá lea son fas gearggus ođđa Sámediggeáigodahkii. Son lea čeahpes politihkkár gii lea bargan giela ja eananvuoigatvuođaid ovddas olles eallima. Beaska Niillasii lea giella ja eanansuodjaleapmi váldoáššit.

– Dál lean fas gearggus bargat sámi servodaga ovddas, go áššit eai váillo ja sisabahkkejeaddjit leat valvin jođus. Mun lean sihke váillahan ja leamaš ilus go in lean fásta áirras mannan áigodaga. Sámepolitihkka lea gelddolaš ja seammás hástaleaddji, de lei buorre veaháš bosihit, dadjá Beaska.

Badjeolmmožin leat dieđusge vuođđoealáhusat ja luonddu dilli hui dehálaš fáttát mat leat váimmu láhka.

Nubbin listtus válljejuvvui Jovna Vars Smuk, badjeolmmoš Unjárggas. Son lea sámediggeáirras dál, ja háliida joatkit. Son lea smávva máná áhčči dál ja su váibmoáššit leat mánáid dilli ja bajásgeassin. Vuođđoealáhusat leat maid diehttalasat sutnje dehálažžan, ja danin berošta maid sakka dálkkádatrievdadeami ja borramuš sihkkarvuođa surggiin.

– Badjeolmmožin leat dieđusge vuođđoealáhusat ja luonddu dilli hui dehálaš fáttát mat leat váimmu láhka. Lean maid áhččeolmmoš ja oainnán čielgasit makkár dárbbut leat sámi servodagas mánáid hárrái. De die leat ovdamearkkat áššiin maiguin dáhtun bargat. Lean olu oahppan mannan áigodagas ja šaddá gelddolaš dás ovddos guvlui, dadjá Jovna Vars Smuk.

Dáruiduhttinpolitihka váikkuhusat

Goalmmádin listui válljejuvvui Arnhild Olsen Pak, dearvvašvuođačálli Mátta-Várjjagis. Son lea easkaálgi sámepolitihkas, ja lea dál gearggus bargat NSR ovddas sámedikkis. Su váibmoáššit leat earret eará Mátta-Várjjaga historjá dáruiduhttimiin ja dásseárvosaš dearvvašvuođafálaldagat buohkaide.

–  Mun lean hui ilus go beasan leat mielde váikkuheamen ja lean duhtavaš go dál NSR bokte beasan bargat áššiiguin mat mu váimmu lahka. Mu mielas galgat bargat buot maid nákcet vai boađášii duohta dásseárvu dearvvašvuođasuorgái ge. Dáruiduhttinpolitihkka maid váikkuha ain otne ja lea dehálaš bargat njulgen dihtii dáruiduhttima váikkuhusaid, dadjá Arnhild Olsen Pak.

Njealjátevttohas lea Tone Persen, NAV-jođiheaddji Čáhcesullos. Su ruohttásat leat Reisavuonas, su váldoáššit leat máŋggabealatvuođa ja sámekultuvrra ealáskahttin.

–  Lean duhtavaš ja illudan bargagoahtit sámepolitihkain. Maiddái min riddoguovlluin lea sámekultuvra, vaikko dat ii leat buot áiggiid leamaš áibbas oidnosis. Dál lea áigi loktet ja ealáskahttit sámevuođa miehtá Sámi ja mun háliidan leat mielde dan barggus, cealká Tone Persen.

Viđádin válljejuvvui Márjá-Liisá Partapuoli. Son lea dán áigodaga leamaš fásta áirras Sámedikkis muhto lea aiddo šaddan eadneolmmožin ja dáhtui veaháš vuollelii listui beassat dán vuoro. Muhtun Márjá-Liissá váibmoáššiin leat giella, eanavuoigatvuođat ja vuođđoealáhusat.

Guđát sajis gávdno Leif Pedersen, guhte ássá Gilevuonas Davvesiiddas. Son lea maid leamaš NSR listtus ovdal, ja háliidii dán ge vuoru leat mielde.

Vuosttašhávejienasteaddji vuolgá válggaide

Čihččet sajis lea Ellinor Skartland, Deanus eret ja nuoraidovddasteaddji. Ellinor pláne čakčat studeregoahtit ja lea maid artista. Vaikko vel Ellinor lea ge vuosttašhávejienasteaddji, de lea son juo háhppehan politihkket muhtun áigge ja dál son lea NSR nuoraidlávdegotti stivrralahttu. Ellinora váibmoáššit leat giella ja eanavuoigatvuođat.

Mii fertet hukset Sámi gos sámevuohta eallá ja gos sámegiella gullo, vai Sámis lea ceavzilis boahtteáigi. Jus fal gáhttet gollegielat, de lea ain Sámeeatnan Sámiide, dadjá Ellinor Skartland.

Per Anders Store lea listtu gávccát sajis. Son lea kulturskuvlaoahpaheaddji Mátta-Várjjagis. Son lea leamaš min listtus moddii ovdal, ja son ain háliida searvat bargui sihkkarastit ahte Sámedikkis lea NSR-politihkka.

Ovccádin lea Iris Egilsdatter Somby. Iris lea nannosit čadnon sihke Detnui ja Unjárgii. Son lea govvejeaddji, ja láigoha orrunsajiid. Irisis láve čielga jietna ja oaivil ja mii leat hui duđavaččat ahte dáhttu searvat min bargui.

Logádin gávdnat Terje Lilleeng. Son lea bajásšaddan boazodoaluin Mátta-Várjjagis, ja bargá dál NAV:s Čáhcesullos. Son lea leamaš aktiiva NSR:s máŋgalot jagi ja dovdá NSRa ja sámepolitihka hui bures. Su váibmoášši lea sámi vuoigatvuođat, iešmearrideapmi ja mielmearrideapmi.