Ovddidit ođđa áššiid Sámedikki dievasčoahkkimii

Dárogiela mearkagiella ja dan sadji sámi servodagas.

Kristin Sara ovddidan

NSR háliida loktet dárogiela mearkagiela ja dan sajádaga sámi servodagas, áššin.
Almmolašvuohta galgá sihkkarastit gielalaš vuoigatvuođaid ja ahte buohkat sáhttet searvat servodahkii ovtta dásis. Beaiveálgu julggáštus čalmmustahttá dán.  Sámiin geain lea doaibmavádjitvuođat leat seamma vuoigatvuođat ja vejolašvuođat sámi servodagas dásseárvodieđáhusa doaibmabijuid bokte. Dál lea dávjá nu ahte ahte sámi mánát  geat válljejit mearkagiela giellan, eai oaččo dan sámegillii.    Dahje nuppe beliid.  Dás lea sáhka váilevaš gelbbolašvuođas ja resurssain, ja dasa lassin ii leat dát doarvái bures biddjon skuvlaplánaide ja rámmavuogádagaide.

Ovdánahttit giela ja identitehta lea olmmošvuoigatvuohta.

Språkstatus 202 1 čállosis- maid Spr åkrådet lea almmuhan, lea mearkagiela birra ollu čállon.   Gitta 80-logu rádjai ožžo bealjehis mánát oahpahusa mearkagiela geavakeahttá.  Mearkagiella ii lean dohkkehuvvon, muhto dát lea rievdan dál.  Dárogiela mearkagiela vuoigatvuohta ii leat čatnon gullui.    Minoritehtii čatnon olbmuin lea vuoigatvuohta mearkagillii.  Gielladieđáhus (Meld. St.8 (2018 – 2019) Ráđđehus nammadii  borgemánu 13. beaivvi 2021 almmolaš lávdegotti mii galgá guorahallat dárogiela mearkagiela dili ođđa giellalága vuođul, mii boahtá fápmui  ođđajagemánu 2022.

NSR bivdá Sámedikki/Sámediggeráđi ásahit oktavuođa lávdegottiin ja vuolggahit ovttasbarggu nu ahte lávdegoddi maiddái geahčada sámi bealjehemiid mearkagiella vuoigatvuođaid.

Sámi museaid bargiidnorpma

Henrik Olsen ovddidan

Sámediggi meannudii 2019:s prinsihppadieđáhusa sámi museaid birra. Dieđáhusas lei fáddán bargiid ja fágalaš kapasitehta váilun muhtun surggiin.

Sámi museat leat dál juogaduvvon guđa museasiidan, mat leat iešguđege sturrodagas, fágalaš kapasitehta, bargiid meari ja ovddasvástádussurggiid ektui. Čađamanni lea ahte buot siiddain váilot fágalaš resursat maiguin ollašuhttit sin mihtuid. Sámediggi berre váldit álgaga ja ovddidit norpma dasa ahte mii galgá leat fágalaš kapasitehta standárda museasiiddas, kártet dáláš fágalaš- ja bargiidkapasitehta, ja ráhkadit plána ahte mainna lágiin oččodit siiddaide eanet bargiid. Berre maiddái árvvoštallat ahte guđe surggiin sáhttá ovttas geavahit fágalaš áššedovdiid siiddaid gaskka.

Bargiidmearri berre ovddiduvvot ovttas sám i museasiiddaiguin ja Sámi museaservviin.

Boraspiriid hálddašeami nannen

Beaska Niillas ovddidan

Boazoeáiggadat leat Sámediggái dovddahan eahpádusa áššemeannudanáigái buhtadusáššiin bohccot goddon boraspiriide. Boazoeaiggádat leat dovddahan Sámediggái ahte váttisvuohta lea go leat beare olu áššemeannudeaddjit Romssa- ja Finnmárkku stáhtahálddašeaddjis geat meannudit boraspirebuhtadeami ja váidda-áššiid. Danne go 70 % Norgga boazoeaiggádiin leat hálddašanregiovnna 8:s de lea čielggas ahte kapasitehta ferte nannejuvvot mearkkašahtti, nu ahte áššemeannudeapmi lea hálddahuslága siskkobealde. Sámediggi bivdá direktoráhta nannet ja vuoruhit dan barggu.