Čábbámus diehppi!

Sandra Márjá oahpaha mo sáhttá duddjot sihke johttidiehpi ja dábálaš diehpi mii lea bárggešgeažis. Dás vuolábealde gávnnat videočilgehusa!

Mađe eanet láiggi geavahat, dađi bolfasut šaddá diehppi. Dás fertet árvvoštallat mii lea muttát. Mu mielas diehppi ii algga menddo slinccas. Muhto jus diehppi galgá oanehaš de ferte dieđusge unnit láigi, go jus áiggut guhkkit diehppi ráhkadit. Sáhtát maid jearrat fulkkiid dahje earáid iežat ruovttuguovllus ahte mii lea din diehppemálle.

Diehppái heive seamma lágan láigi go mainna njuikkuhat dahje čuolddat. Dat lea dábálaččat seakkes láigi mii lea botnon njeallje dahje golmma árppus. Ovdamearkkat leat: Hillesvåg Alv ja Stoorstålka Áhkko. Rauma pt 2 lean mun geavahan vaikko dat lea dušše guovtti árppus botnon.

Jus áiggut hui stuorra diehppi ráhkadit, omd. cuipái, de ii leat doarvái láiggiin goarrut dan gitta. Cuipediehppái sáhtát geavahit rukses bjørnetråd. Jus hui stuorra cuipediehppi de soaittát maid dárbbašit veahkki doallat diehppi dan botta go goarut dan oktii.

• Loga eambbo duodji ja sámi hábmen birra min válgaprográmmas.

Ráhkat diehppemálle

Ráhkat diehppemálle báhpáris, lea vuogas geavahit boares báberkássa dahje mielkepáhka. Muitte ahte galggat jevdet diehppi, ja málle ferte danin veháš guhkkit go maid don háliidat ahte loahppadiehppi šaddá.

Giesa láiggi iežat málle birra. Giesa láiggi nu ahte dat lea gasku málle. Jus áiggut guokte dahje máŋga seammalágán diehppi ráhkadit, de galggat rehkenastit galle geardde giesat láiggi.

Go leat geargan giessamis de čuohpat láiggiid málle geažis – dušše nuppi bealde!

Johttidiehppi

Jus áiggut johttidiehppi ráhkadit de bijat láiggi bárggeža badjel. Cokka nálu láiggiin mii lea seamma ivdnái go olggumus diehppeláiggit. Doala diehppi nuppi gieđas ja fárut ahte buot láiggit leat čavga. Čugge nálu diehppi čađa, nu badjin go lea vejolaš – fárut ahte it čugge bárggeža čađa, go dalle diehppi ii jođe! Divtte láigegeaži heaŋgát.

Jorat láiggi golmma geardde diehppi birra, muitte čavget bures! Dál galgat giddet dan “boahkána” maid leat ráhkadan diehppái. Čugge bajábealde boahkánis vulobeallái diehppi čađa. Daga dán 6-7 geardde, ja jorat diehppi vai giddet nu ollu láiggiid go vejolaččat. Maŋimuš sákkastagas čugget nálu diehppi čađa nu ahte láigi manná vulos ja daid eará diehppeláiggiid sisa.

Diehppi bárggeža geahččái

Jus áiggut diehppi giddet bárggeža dahje njuikkohuvvon bátti geahččái, de juogat diehppi guovtti sadjái ja goarut beali diehppeláiggiin nuppi beallai bárggeža ja seamma láhkai nuppe bealde. Goaro diehppeláiggiid veháš bajábeale bárggešgeasi, s. 1-2 cm vai lea álkit giddet diehppi. Fárut ahte diehppeláiggit leat seamma badjin guktui bealde láiggi.

Dan maŋŋá gárvet diehppi seamma láhkai go johttidiehppi: Cokka nálu láiggiin mii lea seamma ivdnái go olggumus diehppeláiggit. Doala diehppi nuppi gieđas ja fárut ahte buot láiggit leat čavga. Čugge nálu diehppi čađa, nu badjin go lea vejolaš vai diehppeoaivi šaddá unni. Divtte láigegeaži heaŋgát. Jorat láiggi golmma geardde diehppi birra, muitte čavget bures . Dál galggat jevdet diehppi.

Jevdet diehppi

Doala diehppi čorpma siste ja jevde bastilis skieraiguin. Ii gánnet menddo johtilit dahje ollu čuohppat hávil. Oanehis diehppi ii guhko! Divtte vaikko diehppi orrut maŋit beaivái jus leat eahpesihkkar diehppi guhkkodaga ektui.