Deanu árbevierru historjágirjjiide?

Lohkkiidreivve čállon Jon Christer Mudenias, 1. evttohas Sámediggeválggaide Norgga Sámiid Riikkasearvvi ovddas Nuorttaguovllu válgabiirres.

Deanučázádat giddejuvvo, báikkálaš máhttu ja vuoigatvuođat hilgojuvvojit

Deanuleagis lea áiggiid čađa giđđagease jiekŋajohtin leamašan okta daid stuorámus dáhpáhusain jagis. Jiekŋajohttin buktá ilu ja vuordámuša Deanuleagi ássiide, go dát mielddisbuktá ahte farga beassá fatnasa čáhcái hoigadit. Dát lea árbi mii lea čuvvon buolvvas bulvii. Deanulaš buriin mielain gárvvista fatnasa, moardá firpmiid golgadeapmái ja buođđumii ja iskkasta gierdá go siibma stákkus jos stuorábuš luossa dohppe.

Daid maŋemuš jagiid lea dilli nuppástuvvan, ja guovllu árbevierut leat hilgojuvvon dáža ja suoma eisseválddiin.

Eisseválddit mearridedje 2021:s ahte árbevirolaš bivdu bissehuvvo deanus. Eisseválddit ákkastadde ahte badjelmeare bivdu deanus lea sivvan bivdogildosii. Deanuluossa dilálašvuohta lea duođalaš, ja lea čielggas ahte ferte bidjat johtui doaibmabijuid mat nannejit luossanáli.

Guovlluolbmot leat iešguđegelágan čoahkkimiin juohkán evttohusaid ja jurdagiid mo sáhttit buoridit luosa dili.

Guovlluolbmot ohcalit earet eará dihtomielat hálddašeame predáhtoriid olis, sihke deanujogas ja oalgejogain. Njurjohálddašeapmi Deanunjálmmis lea váilevaš, ja guovlluolbmo vuorjašupmi dán olis ii leat vuhtii váldon. Guovlluolbmot leat maiddái čujuhan ahte čáhcelottit leat laskan čázádagas, mat fas borret luossaveajehiid. Guovlluolmmoš lea čájehan dáhtu ja miela čoavdit dáid hástalusaid, muhto eiseválddit eai váldde vuhtii sin evttohusaid.

Mis lea váilevaš diehtovuođđu dasa; Mii geavvá mearas?. Mii dárbbašat eanet dutkama mii muitala eanet luosa vánddardeame čázádaga olggobealde.

Bivdogildosa lassin, lea liige hástalus čuožžilan Deanu čázádagas mii áitá deanuluosa, namalassii ruoššaluossa. Dáža eisseválddit leat mearridan ahte buoremus, ja áidna čoavddus lea buođđut rastá deanu eastadeame ruoššaluossa gorgŋet badjedetnui. 2023:s de álggahuvvui buođđuniskkus Deanus.

Boađus dán buođđuniskosis sáhttá hui oanehaččat čoahkkáigeassit ja gohčodit birasroassun. Buođđu ii bissehan ruoššaluosaid beassamis meattá. Dušše unna oasáš bissehuvvui buođus, loahppa fas čákŋe vuolil dahje bahkkejedje čađa buođu ja gorgŋejedje badjedetnui geassit2023:s. Áidna maid buođđu eastadii, lei deanuluosa gorgŋemis iežas gođđanbáikkiide. Makkár boahtteáigge váikkuhusat deanu buođđumis leat, eat dieđe mii dál, muhto dát goit ii leat bissehan dáža eisseválddiid joatkit birasroasuin deanus.

Buođđu lea odne sirdojuvvon su. 5 km vuollelii deanus. Deatnu ii leat mihkkige unna jogaš ja buođu ruhtadeapmi lea vallji, ja leš go buođđu dat rivttes čoavddus bissehit ruoššaluosa, lea ain odne eahpečielggas. Dasa lassin eat dieđe mii makkár váikkuhusat buođđumis leat deanulussii.

Báikkálaččain lea dakkár dovdu ahte eai dat guldal dahje jáhke sin – ahte eisseválddit badjelgehččet báikkálaččaid. Deanusápmelaččaid kultuvra, máhttu ja diehtu lea áitojuvvon dilis. Mis ii leat odne vejolašvuohta doaimmahit min árbevieruid, ja oahpahit boahttevaš buolvvaide min divrras guovllumáhtu das mo geavahit, hálddašit ja ávkkástit deanu.

Leago sámiid luossakultuvrra deanus ja mearas báhcimin dušše lohkosin historjágirjjiide?

NSR – Norgga Sámiid Riikasearvi doarjut guovlluolbmuid dáistaleami beassat geavahit ja oahpahit viidásat sápmelaččaid luossakultuvrra ja sin rievtti beassat bivdit. Mii bargat dan ovdii ahte guovlluolbmo árbemáhttu ja -diehtu galgá leat vuođđun deanujoga hálddašeamis.

Dás galget maiddái eisseválddit ja dutkit árvvus atnit guovlluolbmo eamiálbmotdiehtaga. Báikkálaš vuoigatvuođaguoddiin galgá leat duohta váldi beassat hálddašit iežaset eallinsuona. Vuoigatvuođalaččaiguin galgá leat ovdamunni go resursaváili lea.

Áigumuš mis NSR:s ja guovlluolbmuin lea ahte luossanálli galgá ceavzit. Buoremus vejolašvuohta olahit áigumuša lea jus mii geavahit sin máhttu geat leat deanuluosa ja deanučázádaga ovddimus áššedovdit – namalassii báikkálaččat.