Sámi árbevirolaš máhttu luosa veahkkin!

– Mii fertet veahkehit luosa Deanus ja Kárášjogas, muhto dan ferte dahkat ovttas báikkálaš vuoigatvuođalaččaiguin. Mii leat álo bivdán ja min árbevirolaš máhttu ferte mielde hálddašettiin, dadjá Áilen-Nigá Máhtte, NSR sámediggeáirras ja 1. evttohas Ávjováris Sámediggeválggaide.

Báikkálaš diehttu ja hálddašeapmi. 

Eira fuomášahttá báikkálaš máhtu luossaborriid birra ja ahte báikkálaš bivdit guhká jo leat oaivvildan ahte dat nu gohčoduvvon predáhtorat leat goaridan luossanáli.

– Maŋŋá go hárre, hávga ja čuovžasáibmabivdu bissehuvvui de leat luossaborrit lassánan issorasat, ja dát gal goarida luossanáli. Muhto hálddašeaddjit eai leat beroštan báikkálaš máhtus ovdal 2020, dadjá Máhtte.

2020`s almmuhii NINA raportta predasjon på laksunger i Tana, ja dat čájehii buori muddui ahte báikkálaš árbediehttiin lea riekta luossaborriid ektui. Deanus lea bealli hávggaid borramušas luossaveajehat ja Kárášjogas ges sullii 75% dápmohiid borramušas.

– Dát han čájeha man dehálaš lea duođas váldit sámi árbevirolaš máhtu! Vásáhusaid ja fuomášumiid bokte de leamaš čuđiid jagiid dearvvaslaš báikkálaš bivdohálddašeapmi, joatká Máhtte.

Duđavačča Sámedikki luossadieđáhusain

Maŋŋebárgga 15.06 meannudii Sámedikki dievasčoahkkin Diddi, luosjuolgi, goadjin ja duovvi – Sámediggedieđáhus luosa birra. Sihke Eira ja Smuk leaba leamaš mielde meannudeamen luossadieđáhusa Sámedikki ealáhus- ja kulturlávdegottis, ja soai leaba hui duđavaččat dieđáhusain.

– Lea hui buorre ahte Sámediggeráđđi buvttii dán dieđáhusa dál. Dilli Deanučázádagas lea lokten luossapolitihka beaivečuvgii ja mun oaivvildan dát dieđáhus lea bálggesčuovgan viidásut strategiijaide ja bargui, dadjá Smuk, guhte lea NSR Sámediggeáirras ja 2. evttohas Sámediggeválggaide Nuortaguovllu válgabires.

Dieđáhusas čalmmustahttojuvvo ahte lea dárbu dárkkistit luossabivdohálddašeami Sámis. Smuk lea duhtavaš go Sámedikki 2021 reviderejuvvon bušeahtta meannudettiin mearriduvvui eanetlogumearkkašupmi ahte galgá čađahuvvot dakkár dárkkisteapmi.

– Munsávan mii beassat čielggadit mo sáhttit árbevirolaš máhtu fitnet luossabivdohálddašeapmái. Lean duhtavaš go mii dál jo bušeahta meannudettiin mearrideimmet ahte dákkár dárkkisteapmi galgá vuoruhuvvot, dadjá Jovna.

Máŋggasuorat ja rájiid rasttildeaddji čuolmmat

Mathis Nilsen Eira oaivvilda ahte luossadieđáhus cuige mo dálá hálddašeamis váilu ollislaš jurddašeapmi luosa eallima ektui.

– Mii fertet luosa eallima geahččat obbalaččat – go ovtta guovllus rivdet dilit de dat sáhttet váikkuhit eará guovlluide ge. Deanu luossa johttá sihke davás ja nuorttas Barentsábis ovdal go máhccá fas čázádahkii gođđat – ja dat mearkkaša ahte maiddái dilit sihke ruošša- ja norgga bealde, guhkin eret Deanučázádaga, váikkuhit luossanállái, dadjá Eira.

Stáhta ii sáhte gáddái bálkestit vuoigatvuođalaččaid ja gieldit olbmuid hárjehit iežaset kultuvrra, seammás go láhčet dili eanet luossabiepmahagaide ja ruvkebázahusluoitimii vuonaide

– Ovdamearkka dihtii de ruoššabealrájá ain golgadit mearas, ja norggabealde dákkár bivdu gildojuvvui 80-logus. Áhpenuohttebivdu ruoššabeale maid soaitá goddit muhtun mutto. Jierpmálaš bivdohálddašeamis váldá vuhtii maiddái dákkár áitagiid, ja danne mii dárbbašat riikkaidgaskasaš ovttasbarggu, ovdamearkka dihtii davviatlántta luossasuodjalansearvvi (NASCO) bokte, joatká Eira.

Maiddái norggabeal rájá áitojuvvo luossa eanet go vuokkas ja fierpmis. Jovna Vars Smuk lea fuolas mo luossabiebmanindustriija áitá luosa sihke mearas ja jogain.

– Seammás go luossabiebmanindustriija áitá iežamet luosa gárgidemiid, nuoskkidemiid ja dávddaid bokte, de láhčet eiseválddit dili issoras meari ođđa luossabiepmahagaide Sámi vuonain. Dat lea áddetmeahttun, dadjá Smuk.

– Mii dárbbašat beaktilis ja jierpmálaš luossapolitihka. Stáhta ii sáhte gáddái bálkestit vuoigatvuođalaččaid ja gieldit olbmuid hárjehit iežaset kultuvrra, seammás go láhčet dili eanet luossabiepmahagaide ja ruvkebázahusluoitimii vuonaide, loahpaha Smuk.