Sámedikki dievasčoahkkin njukčamánu 11.-14. beivviid

Dás beasat čuovvut áššemeannudeami streama bokte!

Sámediggi meannuda čuovvovaš áššiid dievasčoahkkimis:

• Ášši 001/25 Vuođđudeapmi
• Ášši 002/25 Sámediggeráđi doaibmadieđáhus – njukčamánnu 2025
• Ášši 003/25 Ođđa áššiid dieđiheapmi
• Ášši 004/25 Gažaldagat sámediggeráđđái
• Ášši 005/25 Sámedikki 2024 jahkedieđáhus
• Ášši 006/25 Sámedikki njukčamánu 2025 reviderejuvvun bušeahta
• Ášši 007/25 Saemiedigkien vuajnoe orre vijrevierhtielaakese
• Ášši 008/25 Sámedikki lávdegodde-ja dievasčoahkkinplána 2026
• Ášši 009/25 Sámedikki rávisolbmuidoahpu strategiija
• Ášši 010/25 Boazodoallolága rievdadusevttohus ja gullevaš rievdadusevttohusat eananjuohkinlágas
• Ášši 011/25 Sámedikke árvustallam aktisajsbarggosjiehtadusásj stáda- ja fylkkasuohkanij
• Ášši 013/25 Válmmašteaddji fápmuduslávdegotti válljen
• Ášši 014/25 Ođđa minerálaláhka – Láhkaproposišuvdnaevttohus 
• Ášši 015/25 Válljet ođđa stivralahtuid FeFoi

Deaddil dán de oainnát buot áššebáhpiriid

Ášši 003/25 Ođđa áššiid dieđiheapmi:

NSR sámediggejoavku lea ovddidan čuovvovaš ođđa áššiid:

Evttohus 9 – Sámedikki cealkámuš sihkkarvuođas ja militeara lahkavuođa lassáneamis

Áirras Vidar Andersen, NSR Gáisi válgabiire

Sámediggi maid vuorjašuvvá sihkkarvuođadilis mii rievdá jođánit. Dát buvtteha lassáneami militeara lahkavuođas, ja eanet servodatsurggiide maid báidnašuvvá dát dilli.

Dál juo guoská sámiide dát njuolga, ja stuorra oassái servodahkii dáidá báidnit go politihkka hábmejuvvo dán dilis.

Dál juo diehtit ahte militeara lahkavuođa lassáneapmi muosehuhttá guohtoneatnamiid, johtolagaid ja luonddudássádaga, mii bidjá sámi kultuvrra luondduvuođu várrii. Sihke meahcásteapmi, guolásteapmi ja boazodoallu leat soames vuođđoju olggit sámi kultuvrras ja ekonomiijas, ja luonddu ja guohtoneatnamiid billisteapmi áitá sámi álbmoga birgenlági ja kultuvrralaš identitehta . Maiddái joatkevaččat bohtet divvomeahttun luonddubilisteamit, nugo bávkaleamit, geainnuid huksemat ja eanet šlápma. Dát váikkuha maiddái da vviguovlluid rašes fuođđuid e, maiddái áitojuvvon náliide.

Stuorát fuomášupmi sihkkarvuođapolitihkkii dagaha dárbbašmeahttu n čavgemiid regiovnnas. Dát maid sáhttá boktit traumaid ja goaridit luohttevašvuođa gaskkal sápmelaččaid ja eiseválddiid.

Dát fuomášupmi lea áibbas nuppelágan sámi árbevirolaš árvvuid ektui gos ovttasbargu gaskkal sámiid riikkarájáid rastá, earáid olbmuid árvvusatnin ja kultuvrrat ja meahcci leat guovddáš árvvut.

Stuorát fuomášupmi sihkkarvuođapolitihkkii gáibida ahte maiddái sámi servodat ferte ráhkkanit dustet dáid gažaldagaid. Dát mielddisbuktá politihkkaovdánahtti ma, gealboloktema ja eanet ovttasbarg gu riikkarájáid rastá sihkkarvuođapolitihkalaš gažaldagaid birra.

Sámediggi vuordá ahte ovddasvástideaddji eiseválddit vuhtiiváldet sámi vuoigatvuođaid buot bargguin mat njuolga ja eahpenjuolga váikkuhit dáidda.

Norgga beale Sámediggi bivdá sámediggeráđi čuovvulit dán barggu, ja earret eará loktet ášši Sámi parlamentáralaš ráđđái.