NSR vuoruha sámi gielaid ja deaivvadanbáikkiid Dielddanuoris ja Loabágis

Njukčamánus galgá Sámediggi juohkit 50 miljovnna lasseruđa.

Dát buktá buriid ovdamoniid sámi giellaguovddážiidde ja kulturviesuide Mátta-Romssas. Ástávuona Giellagohtie Loabágis ja Várdobáiki sámi giellaguovddáš Skániin ožžot 500.000 ruvnnu lassi juolludemiid mii addá vejolašvuođa virgádit goappát liigevirggi giellabargguide, 2026 áigumuš lea loktet juolludeami 800.000 ruvnui.

– Lean nu rámis go dál loktet historjjálaš sámi giellaáŋgiruššama Sámedikkis, ja go mielddisbuktá buriid min guovlluide maiddái. Giellaguovddážat šaddet stargadat ja buoridit vejolašvuođaid fállat giellaoahpahusa go sis leat eanet bargit. Giellagoahtie ja Várdobáiki leat dehálaš ásahusat mat duođaid ánssášit dán nannema, muitala báikkálaš sámediggeáirras Helén Storelv-Rabone

Historjjálaš giellaáŋgiruššama lassin, nannejuvvojit sámi kulturviesut ja museat. NSR oaivvilda ahte dát sámi deaivvadanbáikkit leat issoras dehálaččat, ja danin mii daid nannet. Várdobáiki sámi guovddáža museii Skániin, mielddisbuktá min vuoruheapmi ahte sidjiide boahta 1 miljon ruvdnu lassi juolludeapmin 2025:s.

– Várdobáiki lea šaddan Skániid čoagganansadji. Sii leat dehálaš musea, gos báikkálaš sámi historjá muitaluvvo. Muhto unnimusat seamma dehálaš lea ahte dat leat šaddan nu fiinna sámi deaivvadanbáikin. Go mii nannet sin, de mii leat mielde nannemin oppa min guovllu sámevuođa, muitala báikkálaš Dielddanuornieida Anne Henriette Nilut, sámedggeráđi politihkalaš ráđđeaddi.

1 miljon ruvdnosaš lassáneapmi boahtá lassin dan 900.000 ruvdnosaš lassáneapmái mii lea jo juolluduvvon 2025:s. Dasto loktejuvvo juolludeapmi 2025:s oktiibuot 1,9 miljovnna ruvnnuin.