Sámi ohppiid vealaheapmi
Sámi mánáin lea vuoigatvuohta sámegielaoahpahussii beroškeahttá gos sii ásset, muhto dávjá fertejit váhnemat rahčat ovdal mánát ožžot dan oahpahusa masa sis lea riekti. Dá lea fáddá lohkkiidreives man Kirsti Guvsám, Lulli-Norgga válgabiire 1. evttohas, lea čállán.
Mánáid riekti ja vejolašvuohta oažžut oahpu lea min servodaga vuođđu. Buot mánát ožžot fálaldaga oažžut seamma oahpu beroškeahttá duogážis ja sorjjakeahttá das geat váhnemat leat.
Dát ii guoskka sámi mánáide.
Ollu sámi mánáid vejolašvuohta oažžut oahpahusa sámegielas – eatnigielas – sorjá das leat go sis váhnemat geat nákcejit rahčat ahte mánná oažžu dakkár oahpahusa masa sus lea vuoigatvuohta. Dás lea sáhka váhnemiin geat fertejit rahčat vai suohkan bargá lága bokte geatnegahtton bargguid. Buot sámi mánáin lea riekti oažžut oahpahusa sámegielas beroškeahttá gos sii orrot. Lea skuvlaeaiggáda ovddasvástádus dán fuolahit, iige váhnemiid.
Duohtavuođas lea nu ahte dávjá dát vuođđuduvvá váhnemiid návccaide, muhtomin maiddái sin riidalandáhttui. Dát mielddisbuktá ahte šaddá vealla sámi mánáid gaskkas. Sin gaskkas geain leat váhnemat geat eai vuollán ja ožžot lága bokte geatnegahtton oahpahusa, ja sin gaskkas geain eai soaitte leat váhnemat geat leat nu gievrrat rahčat ja danne eai oaččo lága bokte geatnegahtton oahpahusa.
Juoga ferte dahkkot. Go ná ii sáhte šat leat. Lea dohkketmeahttun ahte mis 2013:s lea vuogádat mii vealaha sámi mánáid. Okta lea ahte váhnemat fertejit rahčat oažžut oahpahusa, nubbi lea ahte váilot dieđut dán rievtti birra. Váilevaš dieđut leat maiddái mearkkašahtti hástalus. Muhtun váhnemat eai dovdda daid rivttiid mat mánás leat oažžut oahpahusa. Mun deiven aiddobáliid muhtun nuora gii aiddo lei geargan nuoraidskuvllas ja gii muitalii munnje ahte son dál áigu oahppat sámegiela. Iigo dus leat leamaš sámegiella skuvllas? jerren mun. Maid, livččengo sáhttán sámegiela oažžut skuvllas?! vástidii son. Mun lean maid deaivan muhtun eará nuora gii mánáidskuvllas oaččui dieđu ahte sámegielain son sáhttá vuordit dassážii go álgá nuoraidskuvlii. Dál lea son geargan nuoraidskuvllas iige sus leat leamaš oktage sámegieldiibmu. Goappašagain dáin nuorain lea leamaš riekti dasa. Iige goabbáge leat ožžon maidege. Lea heahpat ja ahkit.
Sámedikkis ii leat riekti stivret suohkaniid, nu ahte lea ráddjejuvvon maid mii sáhttit dahkat. Mii sáhttit cuiggodit dán ášši, ja mun sávan ahte eiseválddit dál bargagohtet dáinna hástalusain. Mus leat guokte evttohusa maid mun jáhkán buoridit dilálašvuođa. Nubbi lea diehtojuohkináŋggirdeapmi, sihke skuvlaeaiggádiid ja váhnemiid ektui rievtti ja vejolašvuođa birra mii mánáin lea oažžut oahpahusa sámegielas. Nubbi fas lea ahte dát šattašii oassin rutiinnain mat leat go mánná čálihuvvo vuođđoskuvlii. Nu sáhtášedje skuvllat nu árrat go vejolaš ráhkkanišgoahtit fállat sámegieloahpahusa mánáide. Go odne, dainna teknologiijan mii gávdno, lea vejolaš dán dahkat beroškeahttá das gos orru.
